Libido nad hranicí normy aneb bajka o tom, jak samec přitahuje samici

2. srpna 2014 v 20:43 | K. |  Deník
Jak jsem slíbila v minulém článku, chci se tentokrát rozepsat o jednom ze svých nadřízených. Původně jsem měla v plánu informovat vás o své emoční labilitě, která se na lodi projevuje dvojnásobně oproti životu na pevnině, ale jsem Alfa samcem natolik očarována, že ho upřednostním a pocity, které se honí v mé pošahané hlavince si nechám na jindy.

Kde jen začít? Alfa samec je pětačtyřicetiletý svobodný, bezdětný Slovák s tmavými vlasy, ze kterého charisma stříká na kilometry daleko. Je inteligentní, vtipný, překrásně voní, ve společenských kalhotách má nejkrásnější zadek, jaký jsem kdy viděla a kdykoliv se kolem mě mihne, přestávám se soustředit na práci. A nutno podotknout, že naprosto zbožňuju všechny chvíle, kdy se objeví. Většinu své pracovní doby tráví na recepci a já jsem se přistihla, jak si během dne hledám záminky, abych ho zde mohla navštívit. Otravuju ho skutečně velmi často a s naprostými nesmysly typu: "Alfa samče, prosím tě, už zase nám došel barel s vodou. Můžeš ho jít vyměnit?".

Taky nemůžu nezmínit, že mám pocit, lépe řečeno jsem si stoprocentně jistá, že je to pěkný sukničkář a není zvyklý, aby ho ženské odmítaly. Nejspíš bude také, pokud jde o svádění, mít velmi přemrštěné sebevědomí, ale na druhou stranu, proč by neměl? Je jako magnet.




Vzpomínáte, jak jsem psala o Homerovi, který se mě hned první týden snažil dostat do postele (a snaží se o to i nadále, každý den)? Není to jediný chlap, který to tu na mě zkouší. Nadrženců je tu plno. Kromě něj, je tu ještě jeden černoch, naprosto krásný a roztomilý Flavio, který volný čas tráví tím, že se vyskytuje kdekoliv se právě nacházím, sedne si a zkrátka a dobře jen zírá. Taky jsem si kvůli němu přestala ze snídaně odnášet na kajutu banány na později, protože to v něm očividně evokuje samé úchylárny... Jinak je ale vážně roztomilej. Ne, že by za to Flavio po estetické stránce nestál, ale je tu jeden háček - je tak trošku "jednodušší". To by nejspíš v posteli nevadilo, ale pro mě osobně je to něco, přes co se zkrátka u chlapa nedokážu přenést. Takže ne, Flavio, my spolu vážně "šukat" nebudeme... To je totiž jedno z prvních slov, které se od posádky naučil česky.

Další, kdo by mě velmi rád dostal do postele, je právě Alfa samec. Ten večer, kdy za mnou po práci přišel a naprosto narovinu mi řekl, že jestli chci, tak mám přijít k němu na pokoj, že nechá odemčené dveře, jsem jen nevěřícně zírala.

Ještě je také dobré zmínit, že posádka má zakázáno mít mezi sebou sex. Bylo mi dokonce řečeno, že minulý rok právě na toto téma proběhl meeting, na kterém bylo doslova řečeno: "Prosíme, nesouložte mezi sebou." Hned druhý týden mého pobytu na lodi tu jedna slečna měla právě kvůli románku s někým z posádky vážný problém, vše se doneslo až k vedení a skončilo to tak, že byla převelena na jinou loď.

Když Alfa samec přišel s touto nabídkou, libido se mnou cloumalo jako zběsilé a místo toho, abych se urazila, že si vůbec dovolil něco takového říct, případně abych ho odbyla jiným způsobem, jsem si jen sarkasticky odfrkla a pronesla jsem: "No jasně, a pak mě pošlou na jinou loď, co?". Přísahám, kdyby nebylo tohoto faktu a také skutečnosti, že jsem právě ten den začala menstruovat, nevylučuju, že bych za ním na kajutu nakonec skutečně došla... Reagoval na má slova tím, že by o tom samozřejmě nikdo nesměl vědět a vše by zůstalo jen mezi námi, ale představa, že se k němu proplížím, aniž by si toho někdo všiml, mi připadá naprosto nereálná. Všichni tu vědí o všem a každou vteřinu se může kdekoliv objevit někdo z posádky.

Celou věc jsme tedy uzavřeli s tím, že o tom budu uvažovat a pak jsem ho nechala odejít. Následující hodinu jsem nedělala nic jiného, než že jsem v hlavě zvažovala všechna pro a proti... Nakonec můj mozek vyhodnotil sex s o dvacet tři let starším šéfem, kterého znám teprve dva týdny a navíc na lodi, na které je to zakázané jako něco, co bych pravděpodobně dělat neměla a tak jsem si šla raději lehnout. Záměrně používám slovo "lehnout" protože spánku jsem se té noci nedočkala. Celou dobu jsem jen přemýšlela o tom, co by bylo, kdybych nakonec na jeho kajutu zavítala... A taky o tom, jestli to bude hodně trapné, až se následujícího dne uvidíme.

Nebylo. Objevil se hned ráno, aby mě pozdravil. Byl milý a veselý jako vždy a dělal, jakoby nic. Povídali jsme si o běžných věcech, žertovali jsme a všechno se zdálo být naprosto v pořádku. Potom se najednou jen tak, jakoby mezi řečí zeptal, jak dlouho jsem vlastně včera večer ještě pracovala, a zjišťoval, jestli jsem šla vůbec spát. Řekla jsem mu, že jsem šla do postele asi za hodinu, protože jsem byla už úplně vyčerpaná. Pak jsme pokračovali v běžné konverzaci. Už jsem si říkala, že je to tedy vlastně všechno v pohodě a budeme dělat, jakoby nikdy nic neřekl, jenže pak mu to najednou nedalo a řekl: "Já jsem celou noc ani nespal. Čekal jsem na tebe a ty nikde." Neřekl to vyčítavě, jen se tomu v podstatě zasmál. Nechala jsem to naprosto bez komentáře a jen jsem se mu v podstatě vysmála ve stylu: "Haha, tys fakt nespal? To jsem ti to natřela, co?"

Od té doby už žádný další návrh od Alfa samce nepřišel a naše vztahy jsou i nadále čistě pracovní... No, i když... Neuvěřitelným způsobem se vzájemně pošťuchujeme... přátelsky (pokud se takové slovo dá vůbec použít ve spojitosti s někým z posádky). A já to naprosto zbožňuju. Mám hroznou radost, když se mi podaří ho nějakým způsobem setřít a vyžívám se i v situacích, kdy zase pro změnu setře on mě. Velice dobře se tím oba bavíme...

Zároveň jsme k sobě velice upřímní a nebereme si servítky. Už první týden mi - tehdy ještě čistě jako můj šéf a nic víc, nic míň - řekl, že se nemám bát s ním mluvit narovinu a klidně mu i do očí říct, že je - cituji - "čůrák". Odpověděla jsem mu na to, že jednat upřímně a narovinu mám ve zvyku a že s tím tedy určitě může počítat. Zároveň jsem mu také řekla: "Vy nejste čůrák, vy jste tady z toho všeho jenom unavenej a je to na vás vidět." Nadřízený, nenadřízený, je mi to fuk. I v běžném životě mám takovou zásadu. Jednat s lidmi narovinu, nemazat nikomu med kolem pusy, nepřetvařovat se a hodlám v tom pokračovat i tady na lodi. Je mi jedno, že si tím možná zadělávám na problém, jsem připravená si nést všechny následky... Ostatně jsem tu již během toho prvního měsíce prokázala svou upřímnost několikrát a před lidmi, před kterými jsem byla od ostatních varována, ale o tom zase jindy. Teď zpět k Alfa samci.

Občas si s ním dojdu večer po práci popovídat na recepci, zkrátka jen tak. Prostě se mi s ním dobře mluví. Vím, že se s ním dá hovořit o absolutních hloupostech, vtipkovat a bavit se na jeho účet, aniž by se urazil a stejně tak je schopný i konverzace na vážnější až velmi vážná témata. Kdykoliv udělám něco špatně, okamžitě za ním přijdu a vím, že se nemusím bát se mu přiznat a nějakým způsobem to s ním řešit. Stejně tak jsem s ním už několikrát vedla rozhovor i na téma "co se mi nelíbí na práci na lodi" a nikdy jsem se nedočkala negativní reakce.

Docházím za ním i kdykoliv mám pocit, že se děje nějaké bezpráví ať už směrem k mé osobě nebo směrem k ostatním zaměstnancům. Ještě nikdy před tím nezavřel oči. Vždy jsme to rozumně a v klidu probrali. Takových okamžiků už jsme měli několik, až jsem si od něj nakonec vysloužila hodinu trvající lavinu fórků o tom, že "co jako já jsem? Anděl strážný?" a že tu ještě nakonec založím odbory. Reagovala jsem na to slovy: "To by byla sranda, kdybych to fakt udělala, co?" a následně jsem mu sdělila, že by mě celkem zajímalo znění kyperského zákoníku práce, pokud něco takového tedy existuje (máme totiž kyperskou pracovní smlouvu a ta je postavená tak, že v podstatě pracujeme, dokud neumřeme). A ani na toto téma se se mnou neodmítl bavit, nepokáral mě, nezačal na mě vytahovat žádné řeči o tom, jak si vůbec před ním můžu dovolit říkat něco takového a podobně.

Extrémní pracovní podmínky ve spojitosti s mou neschopností mě ostatně často dohánějí k depresím. Jsem vážně nemožná a mám kvůli tomu na sebe vztek. Každou chvíli něco zpackám a navíc jsem šíleně unavená, nevyspalá a pod hrozným stresem. Pořád někam spěchám a mám problémy se soustředit. To vše ostatně také způsobilo i to, že jsem minulý týden spadla ze schodů...

Toť tedy první část mé ódy na Alfa samcovu dokonalost. Další část si necháme na jindy.

A ještě než se rozloučím si neodpustím krátké "báj d vej". Na cestě z Budapeště do Passau se opravuje zdymadlo, které nám znemožnilo se dostat do cíle. Měli jsme zde v sobotu nabrat nové hosty. Kvůli tomuto problému nakonec byl celý příští týden odvolán. Současné hosty jsme v Budapešti naložili do autobusu, odkud byli odvezeni domů, zatímco my jsme se museli odebrat zpět do České republiky na nucenou dovolenou. Jsem tedy až do příštího čtvrtka zpět a značně si to užívám. Je mi krásně z toho, že jsem tu, byť jen na kratičkou dobu... A pokud by se měl někdo z těch, se kterými se znám z běžného života, zájem se sejít, budu jen ráda. :-)

 


Komentáře

1 Janča Janča | E-mail | Web | 30. září 2014 v 14:39 | Reagovat

Takového šéfa by si přál každý! To je tak vstřícný jen k tobě, že pro tebe má slabost, nebo je to celkově fajn chlapík? Každopádně jsi rozumná, že jsi s ním do té postele nevlezla :D ale třeba tě jednou přemůže chtíč.

2 Marillee Marillee | E-mail | Web | 30. září 2014 v 14:46 | Reagovat

Tak tohle je výborný povídání! Moc mě to bavilo a skoro jsem zapoměla, že je to doopravdy... :-D Víc takových, budu se těšit, až na tvůj blog znovu narazím!
PS: Kyperská smlouva? To jako vážně taková existuje? :-D

3 Semirath Semirath | E-mail | Web | 30. září 2014 v 19:48 | Reagovat

Mít takového šéfa, tak nejsem schopná nic odpracovat :DD Koncentrace lvl. nula. Zbláznila bych se :D

4 Andy Andy | E-mail | Web | 30. září 2014 v 22:55 | Reagovat

tyyyjo, míš takovýho šéfa tak jsem šťastná jako blecha, já mám nepříjemnou šéfku, starší tak o rok než jsem já, myslí si že spolkla všechnu moudrost světa a mam z tý ženský takový nervy, že práci asi brzo opustim, i když jsem tam vlastne jen chvilinku. Peníze nepeníze, buzerace neni pro mně a nechávat si zdát o tý cvokárně.. hm ne díky.
Tyjo, a co vlastně děláš za práci.. na lodi? wut?
PS, budu ti to s Alfa samcem přát, začíná to trochu jako nějakej erotickej román, huuuu doufám že se ta tvoje nedostupnost někdy zlomí a budeš nás moct zahrnout spooouuustu podrobnostma Alfa samce :-D  :-D  8-O
samozřejmě tak, aby z toho nebyly problémy v práci, ale achjo, celkem by mě to všechno zajímalo !!! :-D ne že mě necháš čekat dlouho ! :-D

5 Míša Míša | Web | 30. září 2014 v 23:48 | Reagovat

Jo jo, menstruace zkazí každou srandu :-)

6 Takara Takara | Web | 1. října 2014 v 2:04 | Reagovat

Hm...45let-bezdětný-svobodný...zjevně to není nejlepší partie, co se vztahu týče, jinak by ho dávno nějaká drapla...takže na ženské... :-D řekla bych, že lépe s ním do postele nelézt, ale když už, tak je jasné, že si to užiješ...jen doufám, že se do něj nezabouchneš a neskončíš se zlomeným srdíčkem...chtíč je jedna věc...ale jakmile se člověk zamiluje, tak je to o něčem jiném...

7 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 1. října 2014 v 16:29 | Reagovat

[5]: :D :D

Jů, co mi to jen připomíná...? :-D Upřímně ti šéfa závidím. :)

Mám taky jednoho takového člověka (tedy co se stylu konverzace týče). V divadle mezi herci se všichni jako "strašně máme rádi", jsme na sebe slušní, pozdravíme se, usmějeme, poděkujem... Ale protože je to jen zběžná známost, tak nemůže jít ani o přátelství.
Jeden jediný herec (je mu 50) se mnou od začátku mluví dost drze. Nejdřív jsem si myslel, že je to arogantní blb a hrozně nerad jsem ho potkával, ale postupem času jsem mu jeho kousavé poznámky a jiné začal oplácet a myslím, že s ním mám opravdu nejupřímnější vztah ze všech. Až se děsím, jak moc jsem za to rád, jak moc se těším na další výměny názorů... :-D
Ale na "Alfa samce" asi nemá. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama